Síň slávy Dukla Praha 1948 - 2009

Oldřich Rott

„Nenápadný, pracovitý, pro mužstvo těžko postradatelný!“ Těmito slovy zhodnotil přínos Oldřicha Rotta, pomenšího, subtilního fotbalisty se srdcem bojovníka a pracovitostí včeličky, kanonýr Dukly Zdeněk Nehoda.

„Jeho největším přínosem pro kolektiv byl právě ten obrovský rozsah práce po celé utkání jak do šířky, tak do hloubky – až do krajních poloh v obraně a na hrotě. Dal řadu důležitých branek, protože uměl vystřelit ze dvaceti metrů levou jako pravou. Nejvíc jsem si ho vážil pro stále vyrovnanou výkonnost, pro spolehlivost, se kterou dokázal hrát po řadu let bez větších výkyvů. Patřil k typu hráčů, jako byli Košťálek, Kolský, Vacenovský. Ti jsou pro trenéra vůbec nejdůležitější.“ To byl zase pohled trenéra Jaroslava Vejvody.

Rott narukoval do Dukly jako útočník z Hradce Králové, kam přestoupil z Třebechovic a za který před vojnou stačil vstřelit dvě ligové branky. Povolávací rozkaz mu otvíral dveře do velkého fotbalu a Oldřich změnu dresu uvítal. Už proto, že hradečtí „votroci“ nedlouho před jeho nástupem na vojnu z ligy spadli. Vejvoda měl ale do útoku na Julisce jiné borce – Rott se mu hodil jako záložník. A za pár měsíců už tvořila hru středová osa ve složení Rott, Pelc, Štambacher, kterou Dukle záviděli v každém jiném ligovém klubu. Srdnatý bojovník nevysoké postavy s pílí včeličky z východních Čech odehrál v Dukle deset ligových ročníků a nastřílel za ni 46 branek.

Třikrát nahlédl i do národního mužstva. Se lvíčkem na dresu debutoval v jámě lvové, proti Brazílii na Maracaná. Potom nastoupil doma na Strahově proti západnímu Německu. Oba tyhle zápasy Československo prohrálo. Ale Olda si vychutnal i jedno reprezentační vítězství, a sice 1:0 v Bratislavě proti Španělům. Ani na italském evropském šampionátu v roce 1980 nechyběl, ale nezahrál si ani v jednom utkání. Měl tak trochu smůlu v tom, že v jeho éře míval československý fotbal další vynikající záložníky, Kozáka, Panenku, Polláka i další. Jinak by Rottových reprezentačních startů bylo nepochybně víc. A tak se vrcholem jeho kariéry stala olympiáda v Moskvě v roce 1980, odkud československý tým přivezl zlato. Záloha ve vítězné finálové sestavě tehdy byla dukelská – Rott, Berger, Štambacher.

Když skončil v armádě a v Dukle, vydal se Oldřich Rott za fotbalovým chlebíčkem na Kypr, do klubu EPA Larnaca. Po návratu si vyzkoušel ještě slávistický dres v  Edenu, zahrál si v Rakousku nižší soutěž a pak zamířil za Luďkem Macelou do Černolic. V kopané působil i jako delegát Českomoravského fotbalového svazu i jako odborný pracovník mládežnického centra pražské Sparty na Strahově.

Momentálně působí jako místopředseda komise rozhodčích a delegátů ČMFS.

Fotbalová kariéra:

• do 1966: Třebechovice pod Orebem
• 1966–1973: Spartak Hradec Králové
• 1973–1983: Dukla Praha
• 1983–1984: EPA Larnaca (Kypr)
• 1984–1985: Slavia Praha
• poté: nižší soutěž v Rakousku
• SK Černolice

Přehled největších fotbalových úspěchů:

• reprezentace Československa, tři utkání
• 1980: olympijské hry v Moskvě, zlatá medaile
• 1980: mistrovství Evropy v Itálii, bronzová medaile (nesehrál žádné utkání)
•  v domácí lize 313 utkání (Spartak Hradec Králové, Dukla Praha, Slavia Praha), 49 branek, z toho 46 za Duklu
• 1977: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1979: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1981: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)
• 1982: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1983: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)