Síň slávy Dukla Praha 1948 - 2009

František Šafránek

František Šafránek se narodil v Praze a míč začal prohánět jako osmiletý kluk ve Sportovním sdružení Vršovice. Tam sehrál pár sousedských derby proti pozdějšímu spoluhráči v Dukle Václavu Pavlisovi, který tehdy chytal v nedaleké „Bohemce“.

V devětačtyřicátém si Šafránka všimli na Letné, a tak oblékl sparťanský dres. V roce 1952 nastoupil do ATK a trenér Karel Kolský ho začal stavět do základní jedenáctky. Než se ovšem z Šafránka stal sloup obrany armádního klubu, nejprve hrával v útoku. Místo na pravém beku mu určil až Kolského nástupce Jaroslav Vejvoda. Fotbalově Šafránek na Strahově povyrostl o třídu. Jestliže na Spartě kopal dobře, v dresu ÚDA a pak Dukly už byl vynikající.

Vejvoda Šafránka viděl takto: „U protihráčů budil všeobecně respekt. Ke svému důrazu měl výbornou techniku. Byl obounohý a bylo možné se skutečně přít, zda je levák, nebo pravák. Tento technický hráč se značnou rychlostí byl také tvrdý střelec. Dal mnoho gólů z velkých vzdáleností. Také třeba ze čtyřiceti metrů, jako v zápase Poháru mistrů proti CDNA Sofia, který rozhodl. Když dostal míč, brněly soupeřovy brankáře ruce. Jeho největší specialitou bylo sebrat v obraně míč, zatáhnout ho rychle k půlící čáře a od pravé lajny to dát levačkou na neuvěřitelnou vzdálenost křížem do běhu levému křídlu. Na milimetr přesně. Do gólu. Také jich Jelínek nebo Brumovský z těchto fantastických přihrávek hezkých pár dali. Soupeři to o Šafránkovi věděli, a přece mu to vyšlo v každém zápase. Někdy i několikrát.“

Univerzál Šafránek byl osminásobným mistrem ligy. Nebylo pro něj problémem odehrát – a náramně dobře – zápas v obraně, levé spojce či na křídle. „Šafrda“ býval spolehlivým exekutorem penalt. Jednu z mála, které neproměnil, mu chytil Ivo Viktor v dresu RH Brna předtím, než se objevil na Julisce.

„Šafrda“ býval i znamenitým houslistou. Proto mu přátelé přezdívali Dalibor či Paganini. Šafránek byl opravdový umělec, muzikant, jakých se moc nerodí. Absolvent konzervatoře. Housle vozil všude s sebou a na přání posluchačů zahrál Mozarta jako lidovky, Beethovena jako valčíky, Smetanu jako módní hity. Čtyři hodiny denně trénoval s Duklou. A v době, kdy spoluhráči relaxovali, cvičil na housle.

Přitom na hřišti býval pruďas. Když na něj zpoza bariéry někdo párkrát houkl nějakou sprosťárnu, byl s to ohrazení přeskočit a drzouna třeba i zfackovat. Ti, co ho znali, se tomu divili, protože v soukromí se Šafránek projevoval jako přátelský, kamarádský a někdy až příliš otevřený člověk. Klidně se spoluhráčům svěřoval se svými osobními potížemi, snad před nimi ani neměl tajemství… Když Dukla vyjížděla mimo Prahu, sdílel pokoj se Svatoplukem Pluskalem. Podle pamětníků se prý, aby Sváťu co nejméně rušil, zavíral i na toaletě, odkud se potom linuly velebné tóny mistrů… Šafránek spolehlivě baštil fórky kamarádů a spoluhráčů. A i když už třeba tušil, že se na něj chystá nějaká další čertovina, stejně na ni zase naletěl…

V závěru kariéry odehrál i několik zápasů za béčko. Z Dukly odešel v šestašedesátém roce. Zamířil do druholigové Vlašimi a moc nechybělo, aby pomohl pro město pod Blaníkem vykopat ligu – Vlašim skončila druhá za Pardubicemi jen horším skóre. Jako trenér pak působil čtyři roky v Dukle Slaný, ale pak ještě na dva roky zase obul kopačky – hráčskou kariéru zakončil ve Strašnicích. Srdce ho stále táhlo na Julisku, a tak v pražské Dukle čtyři roky trénoval mládež.

Nakonec ho duklácké srdce zradilo přímo na hřišti. Zemřel na jeho selhání při utkání staré gardy v červnu 1987.

Fotbalová kariéra:

• 1939–1949: Sportovní sdružení Vršovice
• 1949–1952: Bratrství Sparta, Spartak Sokolovo (Sparta)
• 1952–1966: ATK, ÚDA, Dukla Praha
• 1966–1970: Spartak BS Vlašim
• 1974–1976: RH Strašnice

Přehled největších fotbalových úspěchů:

• v reprezentaci 22 utkání, 1 branka
• 1954: mistrovství světa ve Švýcarsku
• 1958: mistrovství světa ve Švédsku (neodehrál žádný zápas)
• 1960: Evropský pohár (mistrovství Evropy), bronzová medaile
• v PMEZ 22 utkání, dvě branky (Dukla Praha)
• v lize 238 utkání, 28 branek
• 1953: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1956: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1958: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1961: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1961: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)
• 1962: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1963: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1964: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1961, 1962, 1963, 1964: vítěz Amerického poháru (Dukla)