Síň slávy Dukla Praha 1948 - 2009

Ivan Novák

Celkem odehrál Ivan Novák, urostlý rodák z Třebíče, v Dukle osm ligových ročníků a vstřelil pět branek. Tu asi nejdůležitější na jaře 1969, kdy Dukle vážně hrozil sestup – v Pardubicích zařídil veledůležitou výhru 1:0.

„Přitom s mým příchodem do Dukly je spojena jedna nepříjemná vzpomínka. Moc nechybělo, a málem jsem místo na Julisku putoval do Luštěnic k výsadkářům. A kdo ví, jak by se potom můj život odvíjel,“ vzpomíná Ivan Novák. „Než jsem totiž narukoval na vojnu, dostal jsem od fotbalové disciplinární komise devítiměsíční distanc. Šlo tehdy o pokus uplatit výsledek jednoho druholigového utkání. Doteď tvrdím, že jsem v tom byl nevinně, ale co se dalo dělat…“ Na to, až vojínu Novákovi, obránci tehdy druholigového Králova Pole, trest vyprší, byli ochotni počkat v Dukle Tábor. Ale nakonec z toho sešlo. Novák naštěstí díky trenérovi pražské Dukly Bohumilu Musilovi mohl, alespoň Na Julisce trénovat.

„U útvaru byla vojna jako řemen. Mazácká. Lítali jsme jako hadr na holi. Naštěstí o mě Musil neztratil zájem, pořád si myslel, že by mě mohl do Dukly dostat. Občas mě vyhledal a říkal: „Udržuj si váhu, a ne aby tě napadlo začít kouřit!“ pokračuje Novák. Musil věděl, že u strážního útvaru chodí se samopalem do služeb výborný fotbalista. Novák totiž už odkopal jeden ročník v první lize za Královo Pole. A když se brněnský tým neudržel, Novák hrál stabilně a dobře druhou ligu.

Po deseti týdnech Musil navrhl předsedovi Dukly Rudolfu Kockovi, aby nechal Nováka převelet na Julisku. „Kockovi se to nelíbilo, přeci jenom jsem byl ve fotbalovém trestu. Dokonce uvažoval o tom, že bych se měl přesunout do Luštěnic k parašutistům. Nevím, čím ho Musil přesvědčil, ale nakonec souhlasil a zařídil moje převelení do Dukly, třebaže jsem ještě nemohl hrát. A tak jsem v té době poctivě kroužil po atletické dráze, nabíral fyzičku a shazoval váhu. Dokonce si mě tehdy všiml šéftrenér atletů Dukly Aleš Poděbrad. Zcela vážně mi nabízel, ať přejdu k němu, jako běžec na dlouhých tratích,“ líčí Novák. Když Ivanovi skončil trest, začal ho Musil stavět za béčko ve II. lize, které tenkrát vedl. Ivan Novák si svými výkony hlasitě řekl o debut v A-týmu.

„Moje premiéra byla premiérou snů. Dukla tehdy hrála v Poháru mistrů rozhodující zápas o postup do II. kola s Górnikem Zabrze na neutrální půdě v německém Duisburgu – taková tehdy byla pravidla. Doma vyhrála 4:1, v Polsku ale prohrála 0:3. A do Německa mě trenér Vejvoda vzal s sebou a postavil mě. Remizovali jsme 0:0,“ líčí Novák svoje první minuty v dresu A-mužstva. Bylo to pro něj dobré vysvědčení, obrana nepovolila soupeři ani jednu trefu. A protože regule ještě neříkaly nic o kopech z pokutové značky, o postupu Dukly rozhodl los.

V následujícím kole ovšem přisoudilo osudí Dukle bílý balet z Madridu. A tak si odchovanec třebíčské Boroviny, který ještě na jaře hlídal útočníky Kutné Hory, Slaného či Náchoda, zahrál na postu předstopera proti Amanciovi, Grossovi a Gentovi. Ivan Novák se v té době stal oporou zadní řady červenožlutého týmu, který pak v roce 1966 dokráčel k mistrovskému titulu.

V roce 1972 Novák ukončil dráhu aktivního hráče. A tehdy mu Rudolf Kocek nabídl místo šéftrenéra mládeže. Ivan ho přijal. Potom působil i jako asistent trenérů A-mužstva Jelínka, Plasse, Boušky či Fryše. Právě Ivan Novák a také Radomír Sokol s Jiřím Blažkem jako věrní dukláci vedli a řídili klub v době, kdy Duklu už kdekdo odepisoval. Z Julisky odešel ligový A-tým do Příbrami a zůstala jen mládežnická družstva. S dukelskou mládeží pak Novák pracoval až do roku 2000.

Ivan má velkou zásluhu na tom, že dukelský fotbal, který přišel na Julisku v roce 1960, z ní už nikdy, ani v těch pro Duklu nejsložitějších časech, nezmizel.

Dnes se Ivan Novák pravidelně zúčastňuje setkání bývalých hráčů Dukly na Julisce, kam přišel v roce 1963 a odkud už nikdy – alespoň pokud jde o klubovou příslušnost – neodešel.

Fotbalová kariéra:

• 1951–1960: Jiskra Borovina Třebíč
• 1961–1963: KPS Brno (1961–1962 1.liga)
• 1963: VÚ 3334 Dejvice (bez fotbalu)
• 1963–1972: Dukla Praha

Přehled největších fotbalových úspěchů:

• v reprezentaci tři utkání
• v PMEZ deset, v PVP čtyři, v Poháru UEFA jedno utkání
• v lize 186 utkání, pět branek
• 1966: mistr Československa
• 1966: vítěz Československého poháru
• 1969: vítěz Československého poháru