Síň slávy Dukla Praha 1948 - 2009

Miroslav Gajdůšek

Střelec s obávanou „jedovatou“ levačkou Miroslav Gajdůšek se významně spolupodílel na dvou mistrovských titulech Dukly v letech 1977 a 1979. Dne 6. května 1981 nechyběl v mužstvu Dukly Praha, které na pražské Letné „vyprovodilo“ ve finále Československého poháru Duklu Banská Bystrica s výsledkem 4:1.

Gajdůšek, zvaný „Gajda“, se narodil 20. září 1951 a jeho fotbalové začátky jsou spojeny s Jiskrou Otrokovice. Po domluvě s TJ Gottwaldov (dnes Zlín) podal přestup do tohoto sousedního klubu, ale mezitím v roce 1970 narukoval na Julisku, aby si tu odkroutil dva povinné roky „v zeleném“. Z dvou let nakonec bylo jedenáct roků, kdy Gajdůšek oblékal žlutočervený dres a střílel nádherné branky. Za Duklu jich vsítil celkem 71.

„S Mirkem Gajdůškem na levé straně jsme si mohli přihrávat už poslepu. Táhli jsme to celou dobu spolu, rozuměli jsme si na hřišti i v soukromí.“ Tak viděl levého křídelního útočníka jeho spoluhráč v Dukle i národním týmu Zdeněk Nehoda. Nejlepší kanonýr Dukly těžil právě z Gajdůškovy hry a přihrávek. Měli k sobě blízko. Oba přišli na Julisku ze střední Moravy, Gajdůšek z Otrokovic a Nehoda z Hulína. Když Nehoda narukoval na vojnu, „druhoročák“ Gajdůšek si ho vzal pod ochranná křídla. Nehoda na to později vzpomínal: „Ty první dny jsem byl pochopitelně ze všeho vykulený, ale Mirek Gajdůšek, v té době už zkušený mazák, se mě ujal, ukázal mi, jak se má stlát kavalec, jak se dělají rajóny, poučil mě, kdo je „pérák“ a na koho si mám dát pozor, co smím a co nesmím, a já si pozvolna přivykal na vojenský život.“

Kdyby Miroslav Gajdůšek dokázal pálit na branku svou pravačkou stejně nebezpečně, jako to uměl levou nohou, byl by to hráč pro nejlepší světová mužstva. Jeho „jedovky“ málem trhaly sítě… Přesto „Gajda“ měl jistě na víc, než co ve fotbale dosáhl. Už zmíněný Zdeněk Nehoda o tom ví své: „Jako většina leváků uměl tou svou levačkou úplná kouzla a zdálo se, že pravou nohu ani nepotřebuje. Jen si myslím, že nikdy plně neuplatnil svou fantasticky tvrdou střelu. Mnohokrát jsem mu říkal, že kdybych měl takovou tvrdou ránu jako on, dal bych o sto gólů víc. Uměl vystřelit i pravou, ale k tomu se odhodlával tak dvakrát do roka. A fotbal měl hrozně rád. Když pak ke konci svého působení v Dukle sedával na náhradnické lavičce, byl z toho pořádně nešťastný.“

Třikrát zkoušel Miroslav odejít z Dukly do Sparty. Jenže podepsaný závazek k armádě jeho přestup pokaždé zmařil – a ještě si Gajdůšek „vykoledoval“ disciplinární trest… Z Julisky odešel až v roce 1981. Ne však do Sparty. Zamířil do Vítkovic. Za tamější mužstvo, tehdy prvoligové, hrál ještě ve třech následujících ročnících a vstřelil dalších šest ligových branek.

Fotbalová kariéra:

• do 1969: Jiskra Otrokovice
• 1969–1970: TJ Gottwaldov
• 1970–1981: Dukla Praha
• 1981–1984: TJ Vítkovice

Přehled největších fotbalových úspěchů:

• v reprezentaci 48 utkání, čtyři branky
• v lize 355 utkání, 77 branek
• 1972: mistrovství Evropy v kategorii do 23 let, zlatá medaile; ve finálovém utkání Československo – Sovětský svaz (3:1) vstřelil první gól
• 1977: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1979: mistr Československa (Dukla Praha)
• 1980: mistrovství Evropy v Itálii, bronzová medaile; v „penaltovém rozstřelu“ po utkání Československo – Itálie vstřelil gól brankáři Zoffovi
• 1981: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)