Trenéři Dukly: Tomáš Večeřa

Jaké máš za sebou hráčské zkušenosti?

V páté třídě jsem přestoupil z SK Sigma Hodolany do Sigmy Olomouc a nastoupil do fotbalové třídy. Do 23 let jsem prošel všechny kategorie od mladších žáků až po A -tým. Následně jsem přestoupil do třetiligového Uničova, kde jsem působil dalších pět let.

Kempy a utkání v mládežnických reprezentačních výběrech nebo Univerziáda v Jižní Koreji mne obohatily i pro trenérskou činnost.

Kdy jsi začal s trénováním?

Před deseti lety v Sigmě Olomouc. Končil jsem vysokou školu a klub mi nabídl pozici učitele a trenéra.

Od kdy jsi v Dukle a kdo tě sem přivedl?

V roce 2010 jsem se vracel z Anglie a na zářijovém reprezentačním utkání potkal Petra Fišara. Poté jsem se ještě dvakrát sešel s Jardou Hynkem a nakonec v prosinci se zapojil do realizačního týmu Standy Procházky.

Jakými týmy jsi v Dukle prošel?

Trénoval jsem ročníky 1997, 1999 a momentálně působím u 2001. Vždy se jednalo o dvouletý cyklus starších žáků (U14 a U15).

Momentálně trénuješ starší žáky U14, jaký máte kádr, jak jsi spokojený s výsledky?

Kádr máme široký a hráči dostávají příležitosti se poprvé poměřit s nejlepšími týmy v Čechách. Na rozdíl od ročníku 1997 a 1999 je ročník 2001 ve všech dovednostech s míčem lepší. Naopak musíme zde být trpěliví a počkat až většina z nich vyspěje.

Věřím, že výsledky se budou postupně zlepšovat stejně jako u kategorií, které jsem vedl dříve.  

V čem je tato kategorie specifická? Na co se v ní zaměřujete? Co by měli kluci v tomto věku ovládat?

Puberta a první lásky. Je to klíčové období pro vývoj psychiky. Můžou být vznětliví, nestálí a mají vlastní názory na okolí i představu o světě. Přeceňují vlastí síly a schopnosti. Růstové změny mohou negativně působit na kvalitu pohybů. Jsou ,,samá ruka, samá noha". Růst končetin je rychlejší než růst trupu a to může zapříčinit pokles koordinace a tím i techniky.

Hráči by měli dokonale ovládat míč. Také umět řešit útočné i obranné situace individuálně nebo v malých skupinách. Rozvíjíme všechny kondiční schopnosti (stále převažuje koordinace a rychlost, ale síla a vytrvalost jsou také velmi důležité) přiměřeně k věku s důrazem na správné provedení. S tím je propojená i životospráva a péče o tělo (hygiena, regenerace, kompenzační cvičení). Důležité pro nás je, aby hráči respektovali samotnou hru a s ní všechny, kteří se toho jakýmkoliv způsobem účastní.

Čím se snažíte zpestřit tréninky?

Každé úterý se věnujeme judu, aerobiku a józe. Zařazujeme soutěže, dovednostní cvičení a ideomotorický trénink. Hráče baví si povídat a být za něco odpovědní.

V rámci tréninkové jednotky jsme se setkali o prázdninách ve škole a prováděli zde chemické pokusy. V nejbližší době plánujeme se zúčastnit výstavy Naše cesta.

Jak funguje propojení fotbal-škola? Sledujete prospěch hráčů?

Všichni hráči i rodiče ví, že pro nás je škola na prvním místě. Hráči individuálně využívají možnost se připravovat do školy před účastí na tréninku. Sledujeme jejich prospěch 2x ročně a spolupracujeme s rodiči pokud by došlo k nějakému poklesu ve prospěchu nebo chování.

Sám učíš, jak ses k tomu dostal, co učíš, je to časově náročné ve spojení s fotbalem?

V Olomouci jsem docházel na sportovní gymnázium. Měl jsem vždy blízko ke sportu a bavil mě i zeměpis. Logickou volbou tedy bylo studium na fakultě tělesné kultury v Olomouci - obor Tělesná výchova - Zeměpis, kde jsem se v prvním ročníku poznal s Jardou Hynkem. Po dokončení studia jsem tři roky působil jako trenér a učitel na základní škole v Olomouci. Zde v Praze jsem si rozšířil aprobaci o anglický jazyk, který s tělesnou výchovou i vyučuji.

Musím poděkovat své tolerantní přítelkyni, která mě některé dny vidí ráno a pak až po osmé hodině večer. Pokud jí to čas dovolí, ráda se aktivně účastní některých utkání nebo mi pomůže s dokumentací.

A na závěr, koho máš v realizačním týmu a jak bys ho celý představil?

Druhým rokem je mým trenérským kolegou Erik Čala. Je to další z trenérů, kterého oslovil způsob trénování na Dukle. Je to fotbalový nadšenec, který si svoji práci upravuje tak, aby co nejvíce času mohl strávit s týmem. Petr Jakoubek se začal více starat o mládežnické brankáře, což mu již nedovoluje se zapojovat do všech našich tréninků. Dále úzce spolupracuji se všemi trenéry z kategorie U15 včetně Petra Fišara. Velmi mě těší, že jsme všichni velmi podobně naladěni a panuje zde přátelské prostředí s jasným cílem co nejvíce naučit.