Stadion na hodonínsku nese jméno dukelské legendy
V sobotu 14.června proběhla v Ratíškovicích slavnost, organizovaná představiteli obce a místním Baníkem Ratíškovice, při níž byl stadion klubu pojmenován po jeho slavném odchovanci a našem bývalém legendárním hráči Josefu Vacenovském. Přítomni byli představitelé obce, vedení klubu, rodina Josefa Vacenvoského, bývalý ligový hráč a trenér Vlastimil Palička. Byl to právě on, kdo v roce 2000 dovedl fotbalový tým této čtyřtisícové obce do finále Českého poháru, kde podlehl Slovanu Liberec 2:1. Za Duklu Praha se mnou přijel Vacenovského nejbližší kamarád a jeho dlouholetý spoluhráč Jan Brumovský.
Po dopoledním mistrovském utkání Baníku, v němž domácí odvrátili sestup, a žákovském turnaji, následoval zápas starých gard Ratíškovic a Milotic a po něm pak beseda s obecenstvem. Finále Českého poháru totiž není jediným velkým úspěchem ratíškovického fotbalu. V r. 1955 získali chlapci z této jihomoravské vesnice a blízkého okolí titul československého dorosteneckého mistra! Dva z mistrovského celku pak, Vacenovský a Kordula, nastoupili do Dukly. Kordula na dva roky, Vacenovský na 13. Z celého tohoto týmu už žije jenom František Kordula, který se také účastnil besedy před zápasem Baník Ratíškovice – Dukla Praha B a okořenil ji pro něho typickým humorem, který neztrácí ani ve svých 87 letech. Besedy se zúčastnili i zástupci Dukly, bývalý hráč Dukly Jan Brumovský a Bohumil Paukner, předseda dozorčí rady.
Akci dodala lesk účast kanonýra Jana Kolera, který předal ocenění žákům a v předzápasové besedě s fanoušky na stadionu poděkoval Josefu Vacenovskému za roli, kterou sehrál při startu jeho zahraniční kariéry, přestupu do belgického Lokerenu, za který Vacenovský sám na počátku sedmdesátých let hrával. Právě Vacenovského doporučení bylo tím pověstným jazýčkem na vahách a mělo za následek Kolerovo angažmá v Lokerenu. Zvláště pro střední a mladou generaci byla Kolerova přítomnost velkou atrakcí a fotografií i podpisů rozdal snad stovku, s trpělivostí skutečného profesionála. Na závěr besedy byla odhalena pamětní deska J. Vacenovského, kterou můžete vidět na našem webu. Poté následoval zápas Baníku Ratíškovice s béčkem Dukly Praha, v němž náš mladý tým vysoko vyhrál předvedl pohlednou kopanou.
Dukla Praha byla přijata velmi srdečně a přátelsky. Nebyla zde poprvé, kdysi tu hráli předchůdci dnešních hráčů, nejslavnější jedenáctka šedesátých let benefiční zápas právě za Vacenovského a zavítala sem i později, koncem let šedesátých. Je na místě poděkovat iniciátorům i organizátorům slavnostní akce, která se vydařila ve všech směrech, včetně návštěvnosti a počasí.
