Josef Masopust patřil mezi ty osobnosti, které svůj život dokázaly beze zbytku naplnit. Vrozený talent a poctivá, cílevědomá práce ho dovedly k dokonalému mistrovství v nejpopulárnějším sportu planety. Sportu, kterému se věnují a touží v něm vyniknout miliony lidí, a který další stamilióny sledují a bezmezně milují. Je to však i ošidné. Fanoušci fotbalu dokážou ty největší hráče vynést do nebe, ale také je nemilosrdně zatratit. Sportu, ve kterém usiluje o místo na slunci největší konkurence, a v němž je současně i ta největší individualita pod permanentním a zároveň nelítostným dohledem veřejnosti. Dostat se na samotný vrchol a udržet se na něm je nesmírně těžké.
V letech 1954 – 1966 sehrál Josef Masopust za Československo šedesát tři oficiálních mezistátních zápasů. Mnohé z nich psaly, a velmi často jeho velkou zásluhou, ty nejslavnější kapitoly do dějin československého, respektive českého fotbalu. V roce 1960 byl hráčem reprezentačního mužstva, které získalo třetí místo na mistrovství Evropy ve Francii. Kariéra Josefa Masopusta však nepochybně vyvrcholila v následujících letech. V roce 1962 patřil k hlavním strůjcům jednoho z největších úspěchů naší kopané – druhého místa na mistrovství světa v Chile. Brazílii, se kterou jsme sehráli nezapomenutelné finále, vstřelil Josef Masopust první gól zápasu. Byl to jeden z vrcholů obdivuhodné kariéry, jemuž se po životní třicítce zaslouženě dostalo takových poct jako do té doby žádnému českému fotbalistovi. A několik dalších desetiletí ani po něm.
Půl roku po skončení světového šampionátu v roce 1962 se Josef Masopust stal držitelem nejprestižnějšího fotbalového ocenění. Zlatého míče, udělovaného nejlepšímu hráči Evropy. Získal jej jako první „neútočník“, jako první hráč z Československa a z celé východní Evropy. V letech 1963 – 1965 hrál Josef Masopust dvakrát za vybrané mužstvo světa, jednou za vybraný tým Evropy. Po boku dalších tehdejších fotbalových velikánů jakými byli Eusébio, Alfredo di Stéfano, Raymond Kopa, Denis Law, Francisco Gento, Ferenc Puskas, Uwe Seeler, Lev Jašin, Karl-Heinz Schnellinger a řada dalších.
Jako vůbec prvnímu našemu fotbalistovi bylo Josefu Masopustovi, ovšem už na samém sklonku jeho kariéry, v roce 1968 a v jeho 37 letech, umožněno zahraniční angažmá. Své poslední dvě fotbalové sezóny strávil jako aktivní hráč v Belgii.
Na hráčskou kariéru Josefa Masopusta navázala úspěšná práce trenérská. Jejími dominantami byl titul ligového mistra jím trénovaného týmu Zbrojovky Brno v roce 1978, a vedení národního mužstva Československa v letech 1984 – 1987. Významná bylo i jeho trenérské působení v zahraničí, v Belgii a v Indonésii.
Josef Masopust, v roce 2000 zvolený a vyhlášený naší největší fotbalovou osobností a Českým fotbalistou století, byl, je a bude jedním z vrcholných představitelů tohoto podivuhodného fenoménu. Nejen u nás, ale v celém světě.
