Matěj Helešic: Univerzální hráč na levé straně
Sedmadvacetiletý fotbalista hostuje na Julisce do konce sezony. V ligovém zápase proti Kroměříži zaznamenal v dukelském dresu svoji premiérovou branku, kterou pomohl k výhře 2:0. Na jaké pozici hraje nejraději? Jak je spokojený s odehranou částí sezóny? Co čeká od rezervy SK Sigmy Olomouc?
Jak se uskutečnilo tvoje hostování na Julisce?
V Pardubicích mi na konci ledna bylo řečeno, že moje herní vytížení nebude v jarní části příliš velké. Shodli jsme se na tom, že nejlepší varianta bude hostování do konce ročníku. O pár dnů později projevila zájem Dukla Praha a nebylo moc co řešit. Během tří dnů bylo všechno domluvené a hned další týden jsem odjel s klukama na soustředění do Písku. Myslím si, že soustředění mi pomohlo v adaptaci, více jsem poznal kluky a o to lehčí pro mě začátek působení byl. Máme tady super partu, v kabině je legrace a jsem tady velice spokojený.
Můžeš nastupovat na kraji zálohy i obrany. Jak ti obě pozice vyhovují?
Je to pro mě určitě plusový bod, že můžu nastupovat na více postech. Vzadu je to více o bránění, zatímco vepředu o podpoře celého útoku, což mi vyhovuje o trošku více. V záloze se mi hraje lépe, ale jak jsem říkal, nemám problém odehrát utkání také v obraně. Záleží na trenérovi, jaké má se mnou na každý zápas plány.
Jak velký tlak je na hráče Dukly Praha v porovnání v Pardubicemi?
Paradoxně si myslím, že tlak v Pardubicích byl větší, než je tady na Dukle. Samozřejmě je to dané i tím, že se nám daří, výsledky přicházejí a držíme si určitý odstup na Vyškov. Tlak zde samozřejmě také je, ale my jsme v herní pohodě a je tu aktuálně dobrá nálada, ačkoliv není ještě nic hotového. V Pardubicích se hrálo na opačné straně tabulky a tlaky byly vyšší i kvůli tomu, že tam hrozí sestup. Pro psychiku každého hráče je lepší, pokud hraje nahoře a nepřipouští si tolik okolní nátlak, než když hrajete dole a jde vám doslova o každý bod, abyste se udrželi.
V čem nejvíce se obě české nejvyšší ligy liší?
Největší rozdíl je v kvalitě. Jakmile se stane v nejvyšší soutěži chyba, soupeř to častokrát dokáže využít a potrestat, potom je velmi těžké zápasy otáčet. Například v zápase s Kroměříží jsme svými hloupými chybami nabídli domácím několik šancí, které naštěstí domácí Slavia nevyužila.
Ty ses ve své kariéře dostal už dvakrát do baráže. Jak moc by sis případného postupu vážil teď?
V Pardubicích jsem vypadl ze sestavy, takže by mi to pomohlo “restartovat” moji kariéru. Postoupit se mi podařilo s Baníkem Ostrava a s SFC Opava jsme se dostali do baráže, kde jsme však nepostoupili přes Bohemians Praha 1905. Postup je hlavní cíl, který může pomoci Dukle, i mně samotnému.
Dukla je na prvním místě. Jsi s odehranou části zatím spokojený?
Náš hlavní cíl byl, abychom se dostali před MFK Vyškov, což se zatím daří. Nyní nás čeká ještě šest zápasů a zároveň jsme si dokázali vytvořit čtyřbodový náskok. Jediný zápas, který mě mrzí, byl na Julisce s Příbramí. Duel byl jednoznačně pod naší kontrolou, ale nedokázali jsme proměňovat šance a ze dvou střel jsme obdrželi dvě branky. Trošku nás trápí neproměňování příležitostí, i proti Příbrami jsme nechali soupeře dlouho ve hře a nakonec se to obrátilo proti nám. Myslím si, že máme velmi kvalitní zakončovatele, kteří se dokážou prosazovat. Nevím, jestli to není spíše o štěstí.
Na tvých pozicích je velká konkurence. V obraně David Ludvíček a v záloze Pavel Moulis. Jaký máš s oběma vztah?
Byly zápasy, kdy hráli oni, byly zápasy, kdy jsem hrál zase já. Konkurence v každém ambiciózním celku musí být, zvláště když se bojuje o postup. Kdyby konkurence nebyla, tak by to náš cíl mohlo zkomplikovat. S oběma mám dobrý vztah. S Pavlem Moulisem jsme dobří kamarádi, dost se bavíme, to stejné platí o Davidu Ludvíčkovi. Je to hodný a pracovitý kluk a všichni to bereme sportovně a kamarádsky, je jedno jestli nastoupí jeden nebo druhý.
V Kroměříži si od začátku nastoupil v záloze a hned se ti podařilo skórovat. Jaký to byl pro tebe zápas?
Od začátku jsme byli více na míči a snažili jsme se obranu soupeře otevřít. Postupně jsme si také začali vytvářet šance a do konce prvního poločasu jsme vstřelili velmi důležitou branku. Vzhledem k druhé půli nás to uklidnilo a jsem rád, že to tam spadlo zrovna mně. Po změně stran jsme utkání kontrolovali, měli jsme několik příležitostí na to, abychom zvýšili vedení - Martin Douděra, Tomáš Vondrášek a já jsme byli velmi blízko k druhé brance. Hanáci hráli s postupem času na větší riziko a naštěstí nás uklidnil druhou brankou Pavel Moulis. Jsem rád, že jsem svým zásahem pomohl Dukle k výhře, ale kdyby tu branku vstřelil kdokoliv jiný, byl bych stejně šťastný. Tři body jsou to hlavní.
V sobotu nás čeká rezerva olomoucké Sigmy. Co od zápasu čekáš?
Jsou to mladí kluci, kteří se snaží hrát rychlý fotbal, což by nám mohlo vyhovovat. Nyní jsou ve formě, mají stejný počet bodů, jako má Táborsko na třetím místě. Formu máme každopádně také my a já očekávám dobrý zápas a doufám, že s dobrým koncem pro nás.
