Filip Ulman hodnotí sezónu B-týmu

Dukla udržela na první pohled pohodlnou jedenáctou příčku. Nebyla ve hře o postup, zároveň se však nemusela bát ani pádu do nižší ligy. Jednadvacetiletý fotbalista Filip Ulman ale viděl prostor pro zlepšení. „Řekl bych, že tato sezóna mohla dopadnout o něco lépe. Myslím si, že jsme odehráli dost zápasů, které jsme měli dotáhnout do vítězného konce a tím pádem bychom se i v tabulce posunuli na vyšší příčky."

Rezervnímu celku Pražanů se tento rok podařila unikátní věc. Z třiceti zápasů hned v patnácti případech remizovali, na konci podzimní části skončil nerozhodný stav v sedmi zápasech za sebou. „Sice jsme se z toho snažili co nejrychleji dostat, ale nějak se nám to nedařilo. Tuto sérii jsme tedy nakonec ukončili jednou prohrou a potom jsme konečně začali sbírat i výhry," říká krajní hráč a doplňuje: „Ale musím sportovně uznat, že někdy se ten zápas nevyvíjel úplně podle našich představ, takže ta remíza byla pro nás dostačující, jindy jsme byli dost zklamání, protože jsme přišli o výhru ke konci utkání a samozřejmě bolí o to více."

Při sedmi remízách za sebou mohli hráči vnímat sedmizápasovou neporazitelnost, druhá část zase tuto skutečnost viděla jako sedm nevyhraných zápasů v řadě. „Pro mě by bylo lepší vyhrát a pak prohrát. I bodů do tabulky by nám to přineslo více. Také hodně záleží na tom, jak se ten zápas vyvíjí a proti komu hrajete, ale sedmkrát za sebou nevyhrát není opravdu nic příjemného."

V ČFL je spoustu rezervních týmu, své B-týmy zde měla například Slavia, Plzeň, Budějovice, Bohemians a další. Častokrát ale platí, že se jedná o úplně jiná utkání než proti ostatním týmům. „Tyto zápasy jsou náročnější na běhání, ale ostatní týmy jsou zase často agresivnější a zkušenější."

Svoji roli zde také hraje, jestli nepřijde nějaký hráč z A-týmu na výpomoc, který kromě fotbalových kvalit přinese i potřebný klid. „Když se podívám na zápasy, které jsme hráli proti těmto rezervním týmům, řekl bych, že jsme obstáli dobře. Ukázali jsme, že se můžeme porovnávat i s ostatními rezervami. Jediná výjimka byla Slavia, proti které nám to dlouhodobě nejde."

Ambice týmů v rámci třetí nejvyšší ligy jsou různé. Dukla Praha chtěla skončit co nejvýše, ačkoliv se to kvůli velkému množství remíz nevyvíjelo lehce. „V polovině ročníku jsme po velkém množství remíz, chtěli zapracovat v oblasti získaných bodů, vstřelených a obdržených branek. Tyto cíle se nám úplně nepodařilo splnit, ale celý tým se snažil, abychom se k nim alespoň přiblížili."

Jednadvacetiletý krajní hráč trénuje s béčkem čtvrtým rokem, ale uplynulá sezóna byla teprve druhá, ve které pravidelně nastupoval. Zároveň tuto sezónu patřil k nejstarším hráčům, podle čehož se měnila i jeho role v týmu. „Z defenzivního hlediska pro mě byla tato sezóna úspěšná. Myslím si, že kromě zápasu proti Vltavínu jsem odvedl v defenzivě dobrou práci. Z ofenzivního hlediska by to mohlo být lepší, ale myslím si, že to bylo zčásti zapříčiněno tím, že jsem cítil větší odpovědnost vůči týmu, a proto jsem tak často nepodporoval ofenzivu jako je u mě zvykem."

Ulmanovy výkony pozitivně hodnotil také končící trenér Aleš Majer. „Filip Ulman byl v minulé sezoně nenahraditelnou součástí týmu, vydobyl si stálé místo v sestavě a měl i silné postavení v kabině. Byl velmi silný v defenzivní části hry, navíc byl pro nás takovým univerzálním hráčem. Bez něj si uplynulý ročník vůbec nedokážu představit."

Fyzicky nejnáročnější zápasy přichází ke konci sezóny, kdy už je tělo unavené a zároveň není tolik času na regeneraci. „Když celou sezónu trénujete a do toho hrajete ještě zápasy, postupně se to začne projevovat. Ale já musím říct, že s tím takový problém nemám. Já jsem na tom hřišti hlavně od běhání."

V červnu oznámil konec v B-týmu hlavní trenér Aleš Majer. Ten se po pěti letech strávených na Julisce přesune do Vlašimi, kde převezme celek po Martinu Hyském. „Já bych chtěl i takto panu trenérovi Majerovi poděkovat za celé jeho působení na Dukle a za všechno, co pro nás kluky, kteří prošli béčkem, udělal," vzkázal svému bývalému trenérovi jednadvacetiletý univerzál.

Filip Ulman v dospělém fotbale jiného trenéra, než Aleše Majera neměl, což ho ve fotbalovém myšlení ovlivnilo. „Pana trenéra vnímám pozitivně, protože jsem pod ním strávil dlouhý čas a nikdy mezi námi nebyl problém. Vždycky se z nás snažil udělat lepší fotbalisty a doufám, že na nás bude vzpomínat jen v dobrém."