Dukla klub zvítězil v turnaji fanklubů v Rumburku!

Za fanklub žlutovínových se organizační péče ujal jeho nový předseda Honza Setnička, a zájem byl skutečně obrovský. Ačkoli jsme k propagaci využili pouze informaci vyvěšenou na oficiálních stránkách klubu a nerozesílali ji mailem všem členům fanklubu adresně, během několik dnů jsme měli soupisku plnou tak, že jsme se nakonec několika zájemcům museli s lítostí omluvit.

Turnaj se hrál na hřišti házenkářských rozměrů, ze soupisky 10+1 hráli současně vždy 4+1 hráči, střídalo se hokejovým způsobem u postranní čáry. Pravidla byla v zásadě odlehčenou verzí futsalových pravidel – auty se kopaly, faul gólmana mimo vápno znamenal penaltu, všechny kopy byly přímé se zdí ve vzdálenosti 4 metry, … No a jak si vedla žlutovínová výprava? Výtečně!

Do prvního zápasu jsme nastoupili proti výběru místní odnože fanklubu SK Slavia Praha. Začali jsme svižně, po přihrávce Matěje Vrány však zakončení Ondry Havlase gólman Slavie zneškodnil. Hned poté musel po vlastní chybné rozehrávce zasahovat i náš gólman Jeremy Sova. Pak přišly chvíle dukelského maskota Honzy Kušty. Nejdříve sám pálil po rychlé rozehrávce autu jenom do boční sítě, ve čtvrté minutě však už byl úspěšnější, kdy přesnou přihrávkou vybídl k otevření skóre Petra Bocka – 1:0. V šesté minutě se po samostatném úniku po levém křídle poprvé prosadil i pozdější nejlepší střelec turnaje Ondra Havlas – 2:0. Následně ve velké šanci slávisté přestřelili, a z protiútoku potvrdil pravidlo „nedáš-dostaneš“ Matěj Vrána – 3:0. No a v 8. minutě se prosadil i sám „maskot“ – po vyražené střele Dana Čadka tak Honza Kušta uklidil balón tam, kam patří – 4:0. Do konce však zbývalo ještě krušných pět minut, a jak jsme na turnaji viděli, to je opravdu hodně času. V deváté minutě zkušeně vyřešil hrozící velké nebezpečí z přečíslení 2 na 1 Venca Tichý, o minutu později zastoupil již překonaného brankáře Ondra Havlas a vykopl balón z brankové čáry. Pověstného „bůra“ jsme však nakonec nedali – Matěj Vrána se zašmodrchal u pravé tyče, Honza Kušta neproměnil přesnou přihrávku Ondry Havlase na témže místě, a těsně před sirénou se do svých kliček před gólmanem zamotal i Martin Štěpánek. Výsledek 4:0 byl přesto dobrou odplatou za loňskou porážku.

Druhá zápas proti nám postavil favorita turnaje, zkušený a sehraný tým fanoušků vršovické Bohemky. Po opatrném úvodu prověřil Matěj Vrána gólmana u pravé tyče ostrou střelou z přímého kopu, po chvíli Dan Čadek střílel k tyči levé, střelu však obrana zblokovala. Pak se začala ukazovat i Bohemka, zejména její loňský nejlepší střelec turnaje hrající s číslem 9 na zádech: nejdříve jeho ránu zleva na přední tyč náš gólman vyrazil, o dvě minuty později z téhož prostoru bránu obstřelil. V šesté minutě vyřešil závar před naší bránou navrátivší se Ondra Havlas, a z protiútoku sám vyšachoval soupeřova gólmana – 1:0. O minutu později střílel zprava Honza Kušta, gólman však vyrazil, z protiútoku hráč Bohemky s číslem 11 nastřelil břevno! Nebezpečnost Bohemky se stupňovala, v osmé minutě střelu čísla 9 z „vápna“ zblokovala obrana nad bránu, o minutu později však už po kombinaci své „jedenáctky“ a „devítky“ Bohemka uspěla, kdy gólu nezabránil ani Jirka Doubrava u tyče – 1:1. V desáté minutě prověřil brankáře Bohemky Matěj Vrána střelou do „vinglu“ od pravé postranní čáry – pozorný brankář však ránu vyrazil. Dvě minuty před koncem utkání potvrdila své kvality bohemácká „devítka“ – ze střední vzdálenosti obstřelil jak obránce před sebou, tak gólmana na brankové čáře, a přesně k levé tyči otočil vývoj utkání - 1:2. Jeremy Sova pak ještě na dvakrát zlikvidoval i další pokus hlavou, při našem závěrečném tlaku podporovaném i vyběhnutým gólmanem jsme však do prázdné brány inkasovali i potřetí. Zápas tak skončil naší porážkou 1:3.

Třetí zápas, třetí derby – tentokrát proti místním Sparťanům. Hned z výkopu pálil Matěj Vrána pod břevno, gólmana však nenachytal. Ve druhé minutě vysoko přestřelil i Martin Štěpánek, o minutu později zblízka a z otočky střílel jenom do boční sítě kapitán Jirka Doubrava. Neproměněné šance se nám vymstily – ve třetí minutě Jeremy první střelu ještě vyrazil, z dorážky jej však sparťanský hráč prostřelil k pravé tyči – 0:1. To nás však nezaskočilo, a ještě v téže minutě po kombinaci z Petrem Bockem uklidil Ondra Havlas zblízka na 1:1. O minutu později si Petr zakombinoval z Honzou Kuštou při rozehrávce z autu, a střelou od lajny otočil vývoj zápasu – 2:1. Sparťané se však nevzdávali, v páté minutě po pěkné kombinaci však netrefili úplně prázdnou bránu! Z protiútoku pak neuspěl Jirka Doubrava, který následně neproměnil ani únik 3 na 1. Ondra Havlas v sedmé minutě přímý kop ještě neproměnil, o minutu později však uspěl ze samostatného úniku po rozehrávce z obrany – 3:1. Sparťané zahrozili zblokovanou střelou, Ondra další samostatný únik neproměnil. V desáté minutě jsme pak viděli i téměř hokejovou akci, kdy střelu či centr Petra Tichého tečoval Honza Kušta, gólman však byl na místě. Následně se však ve „vápně“ dobře vymotal Ondra Havlas a střelou k levé tyči pojistil naše vítězství – 4:1. S jídlem však roste chuť, a tentokrát jsme toho „bůra“ i dali: po ose Čadek – Kušta – Vrána se balón dostal k levé postranní čáře a Matěj sparťanského brankáře nekompromisně propálil – 5:1. Ani další šanci v poslední minutě pak Sparta neproměnila, a tak bylo vítězství 5:1 naše!

Čtvrtý zápas proti nám postavil fanoušky FK Příbram, a měl tedy v očích Dukláků mimořádnou prestiž. A nenechali jsme nic náhodě. V první minutě ještě Dan Čadek nenasadil zeleno-černému brankáři jesle, a i dvě křížné střely Matěje Vrány z druhé a třetí minuty skončili buď mimo, nebo v náručí muže v černém. Následně však z téhož prostoru u levé lajny Ondra Havlas brankáře propálil – 1:0. Ondra byl při chuti, v další minutě z protiútoku nastřelil tyč, z dalšího pak netrefil bránu. Podobně si vedl střelou z voleje v páté minutě i Jirka Doubrava. Příbramští nechávali hodně prostoru na ose hřiště, naše kombinační akce však dlouho nekončili přesným zakončením. I Ondra Havlas z osy hřiště v osmé minutě přestřelil, o minutu později však po přihrávce Dana Čadka z „vápna“ a z osy hřiště konečně zamířil přesně – 2:0. Zápas však stále nebyl rozhodnut. V jedenácté minutě se však nadvakrát konečně (a svou slabší nohou) prosadil i kapitán Jirka Doubrava – 3:0. Potvrdit vítězství mohl po vyražené střele Matěje Vrány opět Ondra, z blízka však odkrytou bránu netrefil. Poslední slovo tak měl v posledních vteřinách zápasu Matěj Vrána, který s přehledem proměnil penaltu po faulu na svou osobu – 4:0. Dlužno také dodat, že rozhodčí chtěl nejdřív zápas ukončit před exekucí kopu, trochu nám to tam trvalo, Příbramští jej však sportovně přemluvili, ať penaltu kopnout nechá. Vyhráli jsme tak 4:0.

K úplně poslednímu zápasu celého turnaje jsme nastoupili proti fanouškům Teplic. Vzhledem k vývoji turnaje jsme už měli jisté pódium, o první místo jsme se však ještě museli a chtěli porvat. Lépe však začali Tepličtí, nás ovšem podržel Jeremy Sova, který na 2x vyboxoval jejich kombinaci, následnou střelou pak netrefili bránu. Zato Matěj Vrána trefil, a to přesnou ránou téměř z půlky hřiště – 1:0. Vyrovnání však přišlo vzápětí, z přímého kopu od hranice vápna – 1:1. Ve třetí minutě se tak začínalo nanovo. A opět nás proti rychlému kontru podržel Jeremy. Tento zápas však patřil našemu hráči s číslem 10: Matěj Vrána nám ve čtvrté minutě střelou z těžkého úhlu vrátil vedení – 2:1. A pomohli nám málem i protihráči, neboť hlavičkou jejich obránce prodloužený odkop z naší obrany jen těsně minul břevno teplické branky! Brankář Jeremy Sova nás opět podržel v 7. minutě včasným vyběhnutím, a o slovo se pak opět přihlásil Ondra Havlas: nejprve v osmé minutě z úhlu přestřelil, následně však na půlící čáře obral o míč zadáka Teplic a sám se řítil na brankáře. Ten mu šanci včasným vyběhnutím zneškodnil, po následném faulu na Martina Štěpánka však Ondra z přímého kopu doplnil další kousek do své a naší sbírky – 3:1. V desáté minutě skončila kombinace Havlas – Vrána nepřesným centrem přes vápno, a mohlo nás to mrzet: po následném náběhu Teplických po rozehrávce autu zaduněla naše levá tyč! Dvě minuty před koncem se však sice Petr Bock nejprve obranou Teplic nepromotal, Matěj Vrána však po centru zblízka dokončil svůj hattrick – 4:1. A přestože gólman Teplic ještě zneškodnil i přízemní střelu Honzy Kušty k tyči, vítězství v zápase a tím pádem i na celém turnaji nám už neuniklo!

Turnaj jsme tak vyhráli se ziskem 12 bodů za 4 výhry a jedinou porážku, se skvělým skóre 18:5. Kromě hráčů zmíněných již v reportech z jednotlivých zápasů do turnaje zasáhli i další dva naši kotelníci – Milan „Bagrista“ Kamenský, a také Tomáš Šmíd – ten se připravoval ze všech nejdůkladněji, vzhledem ke svým zdravotním dispozicím však zasáhl jenom do již rozhodnutých zápasů, na hřišti si počínal bezchybně a byl tak vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. Druhé individuální ocenění v našem dresu získal Ondra Havlas jako nejlepší střelec turnaje, pořadatelé mu napočítali 9 gólů, já 7. Naši výpravu tvořili také zástupy fanynek, táta a syn Petra Bocka, malý Péťa také za tým převzal cenu pro vítěze, Maruška Sůrová a Tonda Koutný se svými foťáky, Honza Setnička jako předseda fanklubu a vedoucí mužstva, jemuž odhodlání nekaučovat vydrželo asi jeden a půl zápasu, a autor této zprávy pořizující textovou dokumentaci. Studenou rumburskou multifunkční halou se tak na závěr turnaje neslo sborové „Tak jsme první, no a coooo!!!“ a „Dukla!!!“, tečkou za celým turnajem pak byl výtečný guláš v zámecké vinárně U Belgičana.

Za něj, i za pořádání celého turnaje, je potřeba poděkovat fanklubu AC Sparta Praha a jeho rumburské pobočce. Na turnaj však přijel i jeho celorepublikový předseda. Za zapůjčení dresů děkujeme našemu mateřskému klubu a zejména nejlepšímu ze všech kustodů Honzovi Švestkovi, za účast, zápal a bojovnost děkujeme všem našim hráčům, za férovou hru všem protihráčům, no a za podporu všem Vám, kteří jste nám drželi palce na místě či na dálku.

Za úžasnou reprezentaci našeho Dukla Klubu-Fanklubu děkuje všem hráčům a fanouškům i jeho nový předseda Honza Setnička.