Michael Dragijský: Slovenský kondiční trenér v Dukle Praha

19. 4. 2024 | Filip Schuster

Michael Dragijský: Slovenský kondiční trenér v Dukle Praha

Kondičním trenérem je Michal Dragijský od roku 2018, na Duklu se dostal během poslední roku doktorského studia. Jak během studia zkombinoval biologii a sport? Jaký má vztah ke Slovensku? A podle čeho vytváří tréninkové plány?

Jak ses dostal do Prahy? Co tě k tomu vedlo?

Skončil jsem magisterské studium v Bratislavě na FTVŠ (Fakulta tělesnej výchovy a športu) a přemýšlel jsem co dál. Poté se naskytla varianta, že bych pokračoval ve studiu doktorátu, což bylo spojené s fotbalem. Toto spojení mě zaujalo, proto jsem se rozhodl pokračovat ve studiu a jediná možnost byla přijít do Prahy, v Bratislavě už se to nedalo.

Na vysoké škole si studoval sport a biologii. Jak tato kombinace fungovala?

Když jsem končil školu, měl jsem několik variant, kde bych mohl pokračovat po vysoké škole. Jednou možností byla medicína, kam mě i kvůli tomu, že jsem před školou upřednostňoval sport, nepřijali. Chtěl jsem se sportu věnovat a kvůli tomu jsem se rozhodl pokračovat studiem tělesné výchovy. K tomu se biologie hodila i díky tomu, že jsem ji měl jako maturitní předmět a měl jsem z něj dobré základy i díky přípravám na přijímací zkoušky na medicínu.

Nebylo to jedinečné, zvolit si takovou kombinaci?

Pro mě to dávalo smysl. Všechny základy biologie, ať už fyziologie, anatomie, nebo biochemie mají velmi velký vliv na sportovní výkony. Pro mě byla výhoda, že tyto základy jsem znal podrobněji, než se učily na sportovních oborech. Při studiu biologie jsem se s těmito základy setkával i u jiných organismů, a i díky tomu jsem to na sportovním oboru více znal.

Přemýšlel si, jestli se pak vydat sportovní, nebo biologickou cestou?

Jen chvíli. Tím, že varianta pokračování studia ve sportu se naskytla hned, tak jsem dlouho nepřemýšlel. Biologii jsem měl jako záložní plán, kdyby mě do Prahy nepřijali, ať už bych se věnoval učitelství, nebo jinému směru tohoto oboru. Prioritou však byl sport, kam se mi nakonec podařilo dostat. Na doktorském studiu jsem se pak věnoval kinantropologii, což je věda o pohybu člověka, ať už z fyziologického, nebo biomechanického hlediska. Takže mi propojení s biologií zůstalo i nadále.

Čemu se na Dukle věnuješ?

Realizační tým je oproti velkoklubům užší, takže práce je na jednoho člověka více. Primárně mám na starost kondici hráčů, silový trénink, rekonvalescenci hráčů a návrat zraněných zpět do tréninku. Vzhledem k tomu, že se zúčastňuji i tréninku jako takového, tak dopomáhám i trenérům. Ať se jedná o cvičení, organizační věci, nebo cokoliv dalšího, v čem mohu pomoci. Ale primární je silový a kondiční trénink, analýza dat a rekonvalescence, kde spolupracuji s Kaisou Brabcovou.

Jak ses dostal z doktorského studia na Duklu?

Během studia jsem pracoval v laboratoři, kde jsme v každém přípravném období testovali různé hráče. Byl jsem nepřímo v kontaktu s kluby, ale hlavně s hráči, kteří tyto testy podstupovali. V této době jsem se dostával do kontaktu i se zraněnými hráči, kteří při svém návratu neměli takovou péči, jakou by si představovali a kontaktovali mě, dostal jsem díky tomu dobrý základ. V roce 2018 byl na Dukle odvolaný celý realizační tým a já jsem se po pohovoru s trenérem Skuhravým dostal až sem.

Když přijdou noví hráči. Jak se pracuje na zlepšení jeho kondice?

Vždycky záleží, v jakém stavu hráč přijde. My je pravidelně testujeme, ať už v zimní a letní pauze na fakultě, kde dostaneme všeobecné informace o tom, jak na tom hráč je z hlediska předpokladů. A zároveň je pak testujeme i po běžecké stránce v průběhu tréninkového procesu.

Ty si dříve hrával fotbal. Pomáhá ti to lépe pochopit hráče?

Hlavně v začátcích mi to velmi pomohlo, člověk nad cvičeními přemýšlí trochu jinak. Hodně věcí může vypadat dobře a zajímavě na papíře, na druhou stranu pak nemusí být využitelné pro samotný výkon týmu. Když jsou hráči unavení, tak přemýšlím, jak z nich dostat to nejlepší a jakou formou je zaujmout. Můžu pak i cvičení vytvářet podle toho, co by bavilo mě a co by dané hráče mohlo zlepšit.

Podle čeho vytváříš cvičení pro hráče?

Záleží podle cíle tréninku. Já mám vždy na začátku rozcvičku, kterou se snažím přizpůsobit tomu, co nás čeká. Pokud nás čeká vysoká zátěž a je tam hodně změn směru, nebo technická hra, vždycky se to snažím přizpůsobit. Dále beru ohled na pozici každého hráče, ať už z hlediska techniky, nebo kondice. Středový hráč bude mít jiný trénink než útočník a zároveň krajní hráči budou také trošku jinak zatěžování než ti středoví.

Jaký máš vztah k ke Slovensku?

Já jsem pyšný Slovák, mám ke své rodné zemi výborný vztah. Sice jsem v Praze už delší dobu, ale vracím se na Slovensko rád, mám tam celou rodinu. Hodně mých kamarádů ze Slovenska už se dneska snaží mluvit česky, ale já stále mluvím slovensky.

Tento článek byl součástí zápasového magazínu Hlasatel

 

Fotogalerie


Partneři klubu